KREVNÍ SKUPINY A RODIČOVSTVÍ

  Často se také setkávám s otázkou týkající se krevních skupin a rodičovství. Např. rodiče si často neumí vysvětlit, pokud má jeden z partnerů krevní skupinu B a druhý AB, že mohou mít dítě, které má krevní skupinu A.(Respektive otec dítěte může tento fakt příjmout s pochybnostmi o svém rodičovství). Je to zbytečné, protože tento případ je skutečně možný, aniž by dítě mělo jiného otce.
  Lidé mají 23 párů chromozomů u žen a 22 párů a dva pohlavní chromozomy X Y u mužů. Krevni skupiny jsou kódovany dvěma geny na dvou chromozomech. Všechny páry chromozomů se při tvorbě pohlavních buněk (neoplozených vajiček, nebo spermií) rozcházejí po jednom do dvou typů buněk. Při stanovení krevní skupiny potomka obou partnerů si musíme uědomit, jak se jejich chromozomy rozešly do pohlavních buněk a jaké kombinace po splynutí obou pohlavních buněk mohly vytvořit. Protože skupina nula nevzbuzuje žadné protilátky, pokud je v kombinaci se skupinou A nebo B na druhém chromozomu,neprojeví se.
  Takže skupina B může být tvořena buď dvěma chromozomy B, nebo chromozomy B a O(nula). Skupina AB je tvořena chromozomem A a B. Skupina A (stejně jako B) je tvořena buď dvěma chromozomy A, nebo chromozomy A a O a skupina O je tvořena dvěma chromozomy O.
  Pokud v našem případě má např. partnerka krevní skupinu B, která je tvořena chromozomy se skupinami B a O a partner krevní skupinu AB, která je tvořena chromozomy A a B může vzniknout plod s těmito kombinacemi chromozomu (musite vzít v úvahu, že dochazí k splynutí dvou pohlavních buněk od obou partnerů):
  U partnerky vzniknou dva typy neoplozených vajiček s chromozomy buď B nebo O a u partnera spermie s chromozomy A a B.
  Při spojení spermie a vajíčka tedy mohou vzniknout tyto kombinace: BA, BB, OA a OB. Protože skupina nula se v kombinaci s druhým chromozomem neprojeví, mohou tedy vzniknout fenotypicky (podle vnějších projevu) tyto kombinace krevních skupin:
AB, B, B a A.
&  Tedy ryze staticticky: 25% potomků může mít skupinu AB, 50% potomků skupinu B a 25% potomků skupinu A. Jde o statistiku, takže by tyto kombinace byly nesporné až při velkém počtu potomků a může se klidně stát, že všechny děti jednoho páru budou mít skupinu A nebo B. Nelze rozhodně počítat s tím, že pokud bude mít tento partnerský pár 4 děti, budou mít krevní skupiny přesně podle stanovených procent, jde o statistiku velkých čisel. Nicméně tento rozpis kombinací chromozomů nesoucích geny s krevními skupinami vysvětluje, proč partnerský pár s krevními skupinami B a AB, může mit potomka s krevní skupinou A. Je to však možné jen tehdy, když partnerčina skupina B je ve skutečnosti tvořena chromozomy se skupinami B O. Přítomnost chromozomu se skupinou O je patrná jen tehdy, když je tato skupina nesena oběma chromozomy. Pokud se vyskytuje v kombinaci s jiným chromozomem je nemožné ji běžnými metodami prokázat.
  Doufám, že se mi podařilo tento problém dostatečně jasně vysvětlit. Protože jsem dostávala dost otázek na toto téma, mám dojem, že téma krevních skupin je možná špatně zapamatovatelné.