JAK VZNIKÁ TAK PATOLOGICKÝ JEV, JAKO JE DOMÁCÍ NÁSILÍ
„Ráda bych se dověděla něco víc o tom, proč jsou ženy bity.
Nerozuměla jsem některým příspěvkům. Děkuji. X"
Tato otázka není jednoduchá. Je velice obtížné se prostě smířit s tím, že někteří lidé jsou prostě zlí, nebo označeni nálepkou psychopatičtí (mluví se o disociační poruše osobnosti, sociopatii, asociálním chování atd.) Protože většina lidí je jako Vy, nebo já, prostě normálních a neschopných někomu bezdůvodně ubližovat, je velmi těžké pochopit, že existují lidé (v oblasti fyzického násilí především muži, ale v jiných oblastech-psychického nasilí a týrání také ženy) kteří své pravé já projevují jen doma, mezi lidmi, kteří by jim měli být nejbližší, o které by se měli starat, nebo se snažit si s nimi co nejlépe porozumět.
Pokud se žena už jednou přizná k tomu, že je obětí domácího násilí, mnoho lidí se jí ptá, jak je možné, že žena tak asertivní, sebevědomá a inteligentní, jako ona, se mohla zamilovat do násilníka a tyrana a několik měsiců, ale často i let, s ním žít. Dost težko se také chápe, že pokud se žena rozhodne mít s takovým můžem dítě, je to často jen zoufalý pokus dostat jeho chování do přijatelné normy.
Nevím, jak to přesně vysvětlit, definice sociopatie neříkají nic moc a toto je spíš otázka citu než rozumového pochopení.
Mohu Vám jen velmi všeobecně říct, jaké projevy by se mi na potenciálním partnerovi zdály podezřelé.
Bývá to muž, který, ačkoliv má velký šarm a je společenský, velice vtipný a zábavný, nemá žádné „staré" přátele, tedy nikoho, kdo by ho znal od ranného mládí nebo dětství. O svých bývalých partnerkách zkraje nemluví nějak zle, jen prostě uznává, že se to nějak nepovedlo. Později, až ho lépe poznáte je popíše jako osoby velice podivné až psychopatické, alkoholičky, hysterky atd. Prostě „má smůlu a všechny partnerky byly divné, ale on neměl to srdce od nich odejít a tak jejich vztah trval často i velmi dlouho". Často zdůrazňuje svou galantnost a bezbrannost vůči ženám. Typická jsou usloví: „ženu bych nikdy neuhodil", nebo žertovné: „ženy biji jen v sebeobraně".
V jeho chování vůči druhým, je ale hluboko zafixovaný podvědomý strach a malé sebevědomí. Má sklony chodit s nějakou zbraní, aniž by byl schopen to vysvětlit. Často tvrdí, že si tak připadá bezpečnější a umí se zbraněmi velmi dobře zacházet. Už od počátku Vám utkví nedůvěra vůči okolí. Časté bývají žarlivé výpady, ze začátku ne vůči Vám, ale vůči okolí, „někdo se na Vás vlezle dívá", „nebo se divně dívá po něm". Pokud pije, tyto výpady se umocňují a je schopen okolí i napadnout. Časté také bývají náznaky patologické podezíravosti(paranoa) a podivné záměny objektů, které vzbudí jeho hněv. Rozlobí se např. na určitého člověka, ale přenese svůj hněv na někoho jiného, později většinou na Vás. Není pro něj tedy důležitý člověk, na kterého se zlobí, ale hněv jako takový.
Je težké vytýčit nějaké zvlášť typické vlastnosti, protože některé drobné výchylky v chování, jsou také u jiných lidí a jsou v mezích normy. Snad nejtypičtější by se na něm zdála jeho podivná vykořeněnost, i když znám násilníky, kteří jsou ve společnosti, nebo na pracovišti roky oblíbeni a kde tajemství jejich rodinného kruhu skutečně není nikomu známé. Dokonce, i když byste měla možnost poznat pár násilník - obět osobně, nic neobvyklého neobjevíte. V některých případech se setkáte s oslňujícím a zábavným mužem a neurotickou a vyčerpanou ženou, kterou on něžně upozorňuje na nedostatky, kterých se z nevysvětlitelné trémy a nervozity dopouští a laškovně na Vás mrká. Co se odehrává po té, co odejdete, by Vás asi velice udivilo, protože často jestli žena udělala něco, co se mu nelíbilo, nebo prostě jen proto, že má špatnou náladu, velice surově ji uráží a fyzicky napadá.
Otázka: „proč", je sice na místě, ale není k tomu naprosto žádný důvod. Možná by Vám pomohlo, kdybyste pochopili, že jsou lidé, jejichž mínění o sobě je tak nízké, že potřebují mít pod sebou osobu, kterou mohou týrat.
Modus operandi-tedy způsob, kterým dostanou normální ženu do tohoto područi jsem popsala, ale pochopit se nedá, protože se díváte na celý vztah z venku. Odpovědí na otázku, proč právě tento typ mužů je násilný, krutý a má tyto sklony, je něco chorobného hluboce v něm. Je to odpověď, která nic moc neobjasňuje.
Ambivalentní city k ženám, pocházejí často již z dětství, kdy otec bil matku, nebo i děti a kdy se násilník naučil brát tento způsob chování jako zcela normální a často byl on sám obětí, není zcela přesná a jde ji užít jen jako orientační. Se stejným násilím se můžeme setkat u muže, který byl v dětství až přehnaně vždy ve středu pozornosti a kde by se snad dalo uvažovat o tom, že nasilí bývá spuštěno žárlivostí na své děti a na ženu, která se jim věnuje a dává jim tak podle něj přednost, která jim nepatří. Tato řevnivost vůči vlastním dětem svědčí o velké citové nezralosti, kdy podvědomě opět cítí, že by mu měla být věnována, ze všech členů rodiny, největší pozornost.
Ale ani tyto zjednodušené teorie nestačí vysvětlit vše, co tohoto muže žene k násilí na ženě a na dětech, na někom s kým žije a koho má milovat a chránit, ale i často na cizích lidech, kteří mu slouží k tomu, aby zmírnil svůj vztek. Jeho typickou vlastností také bývá, že v obavě před následky svých činů dokáže své chování velice rychle a pohotově ovládnout a omluvit, nebo vysvětlit a tak dobře zracionalizovat, takže často máte mezi násilníky i policisty nebo lékaře. Dokáže také velmi přesně předstírat výčitky svědomí, které ale necítí, jakoby je jen napodoboval podle toho, jak se projevují u ostatních.
Neexistuje tedy jednoduchá odpověď, tak jako neexistuje jeden typ těchto mužů, mají však mnoho podobných znaků. Ale proč ženu, děti nebo celou rodinu bijí, proč nežijí jako druzí, není stále dostatečně vysvětleno i když se uvažovalo o genových příčinách, porodních nebo poporodních traumatech a celé atmosféře rodiny, ve které vyrůstali. Říci, že je to způsobeno psychopatickou úchylkou, nebo (nověji) poruchou osobnosti, je prázdný pojem, nenavozující žádný pocit, zvlášť ne hrůzu a krutost, ve kterých jejich partnerské vztahy celé roky probíhájí.
Pro lepší pochopení atmosféry bych doporučovala spíše něco z beletrie, co laika uvede do situace lépe, než odborné publikace. Pokud si tedy chcete něco na toto téma přečíst v beletrii, doporučuji např. výborný popis násilníka v knize Stephena Kinga „Rose Malder", v knize od Barbary Gordonove „Tančím jak nejrychleji dovedu", v knize nebo filmu „Noci s nepřítelem". Pokud se týká popisu psychopatických osobností, doporučuji knihu „Katova píseň" od Normana Mailera, nebo „Predátor" od Jacka Olsena, případně knihu „Chladnokrevně" od Capota Trumena... Většinou jsou ty knihy psány podle svědectví žen, které se staly obětmi násilí, ojediněle podle svědectvi mužu-násilníků, ale protože pocity, které je k nasilí vedou jsou pro většinu lidí nepochopitelné a nesdělitelné, nebude ono „proč" nikdy dostatečně objasněno.
Tedy při volbě mužů buďte velice opatrná, platí pravidlo: „jednou a dost", pokud Vás muž jednou uhodí, odejděte, násilí se totiž bude opakovat, stupňovat a intervaly mezi útoky budou stále častější. Dostanete se snadno do pekla celého vztahu a jen velice těžko ven.
Pokud dojde k tomu a muž Vás udeří, nevěřte nikdy jeho slibům, že to bylo naposled.
NIKDY NEHLEDEJTE CHYBU V SOBĚ. VINA JE, SE VŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTÍ, JEN NA NĚM. JE ZPŮSOBENA JEHO POVAHOU, ZE KTERÉ NENÍ, ANI PRO NĚJ, BEZ NĚKOLIKALETÉHO LÉČENÍ, JAKÉHOKOLIV VÝCHODISKA. POKUD DOJDE K PRVNÍMU ÚTOKU, OKAMŽITĚ ODEJDĚTE.
Naštěstí většina mužů je normální a není třeba se kvůli tomu bát s kýmkoliv se seznámit, pravděpodobně bude vše v pořádku.
Pokud ale už v takovém vztahu jste a nechápete, proč Vás partner opakovaně bije (a už tato otázka je z Vašeho hlediska veliký pokrok, protože oběti dlouhodobého týrání jsou tak dokonale zpracovány násilníkem, že si tuto otazku nekladou) spojte se s některou poradnou, která řeší problémy domácího násilí( nejznámější je DONA: 251 511 313, nebo zavolejte na jiný z kontaktů, které se na webu často nacházejí.
Pokud jste v této situaci, můžete mi napsat a upřesním kontakty na organizace pomáhající ženám ohroženým domacím násilím, na útočiště v anonymních azylových domech, na možnost právní a psychické pomoci.
NAPIŠTE MI